říše: rostliny
podříše: vyšší rostliny
nadoddělení: kapraďorosty
oddělení: prutovky
plavuně
přesličky
kapradiny
- první cévnaté rostliny, které v prvohorách osídlily souše
- dosahovaly velkých rozměrů – stromovité plavuně, přesličky a kapradin
- úhynem v bahně za nepřítomnosti kyslíku vzniklo černé uhlí
PRUTOVKY
- téměř vyhynulé kapraďorosty
- vidličnaté větvení stonku, nejsou u nich vyvinuty pravé listy a kořeny
PLAVUNĚ
- lodyha nese drobné lístky
- vidličnaté větvení
- poléhavá lodyha, někdy vzpřímená – nese výtrusnice seskupené do výtrusných klasů
- všechny plavuně jsou zákonem chráněné
Z.: plavuň vidlačka
PŘESLIČKY
- nejznámější přesličkou je přeslička rolní
- vytrvalá bylina, která vytváří dva typy lodyh:
– jarní článkovaná nezelená žlutohnědá lodyha – nese klas výtrusnic
– letní zelená lodyha s drobnými zelenými lístky
- léčivá rostlina
Další zástupci: přeslička lesní, přeslička největší
KAPRADINY
V lesích mírného pásma rostou kapradiny převážně jako byliny, v tropických a subtropických oblastech však rostou i stromovité druhy, které svým vzhledem připomínají vymřelé stromovité kapradiny.
Mezi nejznámější druhy kapradin patří např. kapraď samec (Dryopteris filix – mas), který má ostěry typického ledvinitého tvaru oproti čárkovitým ostěrám dalšího druhu, kterým je papratka samičí (Athyrium filix – femina). Tyto dva druhy lidé spojovali v jeden. Bylo to v době neznalostí životního cyklu a tak tuto kapradinu považovali za samičí rostlinu od kapradě samce.
životní cyklus kapradiny (rodozměna):
Na rostlině vznikají výtrusy ð uvolnění ð vlhké prostředí ð vyklíčí v prokel ð na proklu se vytvoří samčí pohlavní orgány - pelatky a samičí pohlavní orgány - zárodečníky ð pohlavní buňky ð oplození ð nová rostlina
Zástupci:
papratka samičí
kapraď samec
hasivka orličí - naše největší kapradina
žebrovice různolistá
osladič obecný
jelení jazyk celolistý
nepukalka vzplývající
netík - pokojová rostlina
 žebrovice různolistá  |  žebrovice různolistá - kupky  |
