- kambrium
- ordovik
- silur
- devon
- karbon
- perm
KAMBRIUM 540 mil. let - 495 mil. let
Mohutný rozvoj organismů na počátku kambria se nazývá kambrická exploze. Byla způsobena změnou chemismu mořské vody (zvýšením obsahu kyslíku), která dovolovala vytvářet pevné oporné struktury.
Vznikají první ložiska řasového uhlí = šungit
ð archeocyata, trilobiti, měkkýši, živočišné houby, ramenonožci, ostnokožci, rakovci, konodonti, graptoliti
ð na konci kambria: první zástupci kmene strunatců
ORDOVIK 495 - 420 mil. let
ð podobné jako v kambriu, Gondwana v jižní oblasti jižní polokoule
ð Laurentia, Sibieria, Baltika, Kazachský a Čínský blok v oblasti rovníku, zjevný drift Baltiky na sever, uzavírání moře Iapetes
ð výrazné ochlazení a zalednění Gondwany
Pokračuje radiace skupin: graptoliti, trilobiti, ramenonožci, konodonti, karpoidi, lilijice, mlži, plži, hlavonožci, hyoliti a štítoploutví.
novinky: mechovky, stromatopory,tabulátní koráli, ježovky, a konularie
Vymírání: zalednění, ústup oceánu (o 50 - 100 metrů) pokles asi 22%
SILUR 420 - 400 mil. let
Poloha kontinentů podobná s ordovikem, významná rotace a drift celé Gondwany k severu (severní Afriky a jižní Evropy mimo vlivu jižní polární oblasti).
Postupné uzávírání Iapetus, přechází v kolizí Laurentie a Baltiky, vznik kaledonskému horstvu „Old red continent“.
Rozšíření moří a globální oteplení umožnilo bouřlivý rozvoj marinní fauny.
Pokračují, stratigraficky významné skupiny: graptoliti, konodonti, ramenonožci, trilobiti, marinní planktonu, mlži, hlavonožci, plži, korálnatci, stromatopory, různorepi, lilijice.
Novinky: štíři, mnohonožky, štítohlaví, pancířnatí a trnoplutví
DEVON 400 - 350 mil. let
ð drift Gondwany k severu
ð klima velice teplé, dochází k periodickým klimatickým změnám, které souvisely s eustatickými pohyby oceánů (kolísání průměrné výšky hladiny moří)
ð počátky variského (hercynského) vrásnění
Bouřlivé adaptivní radiace amonoidních hlavonožců a rybovitých obratlovců, odštěpení suchozemských živočichů (Tetrapoda), rozvoj suchozemského rostlinstva, které ovlivňuje svým celoplošným působením klima.
novinky: hmyz, pavouci, ryby - paprskoploutvé, dvojdyšné a lalokoploutvé, paryby, primitivní obojživelníci
rostliny: rhyniophyta, kapradiny, plavuně, přesličky, prvosemenné rostliny
KARBON 350 - 290 mil. let
ð vznik superkontinentu Pangea
ð variské (hercynské) vrásnění
ð typické sedimenty: uhelného vápence, kulm, černé uhlí
novinky: suchozemští plži, švábi, primitivní plazi, cykasy, kordaiti a jehličnany – začátek mesofytika
PERM 290 - 245 mil. let
Vznik Pangey a hercynid vede k vytváření klimatické bariéry ⇒ snižování teplotního gradientu, oteplování a aridizace klimatu (červené sedimenty, evapority), gondwanské kontinenty (zalednění).
Poslední fáze variské (hercynské) orogeneze - provázená projevy vulkanismu a plutonismu a zlomovou tektonikou.
Vymírají trilobiti, tabulátních a čtyřčetných korálů a někteří ostnokožci.
Radiace mechovek, mlžů, obojživelníků a plazů.
novinky: skupiny plazů, šestičetné koráli a nové skupiny hmyzu, jako např. brouci, motýli, jinanovité rostliny, cykasy.
Celková bilance: vymřelo v živočišné říši asi 77-96% druhů
