Paleozoikum - prvohory

  • kambrium
  • ordovik
  • silur 
  • devon
  • karbon
  • perm

KAMBRIUM         540 mil. let - 495 mil. let

Mohutný rozvoj organismů na počátku kambria se nazývá kambrická exploze. Byla způsobena změnou chemismu mořské vody (zvýšením obsahu kyslíku), která dovolovala vytvářet pevné oporné struktury.

Vznikají první ložiska řasového uhlí = šungit

ð archeocyata, trilobiti, měkkýši, živočišné houby, ramenonožci, ostnokožci, rakovci, konodonti, graptoliti

ð na konci kambria: první zástupci kmene strunatců 


ORDOVIK         495 - 420 mil. let

ð podobné jako v kambriu, Gondwana v jižní oblasti jižní polokoule

ð Laurentia, Sibieria, Baltika, Kazachský a Čínský blok v oblasti rovníku, zjevný drift Baltiky na sever, uzavírání moře Iapetes

ð výrazné ochlazení a zalednění Gondwany

Pokračuje radiace skupin: graptoliti, trilobiti, ramenonožci, konodonti, karpoidi, lilijice, mlži, plži, hlavonožci, hyoliti a štítoploutví.

novinky: mechovky, stromatopory,tabulátní koráli, ježovky, a konularie 

Vymíránízalednění, ústup oceánu (o 50 - 100 metrů) pokles asi 22%


SILUR         420 - 400 mil. let

Poloha kontinentů podobná s ordovikem, významná rotace a drift celé Gondwany k severu (severní Afriky a jižní Evropy mimo vlivu jižní polární oblasti).

Postupné uzávírání Iapetus, přechází v kolizí Laurentie a Baltiky, vznik kaledonskému horstvu „Old red continent“.

Rozšíření moří a globální oteplení umožnilo bouřlivý rozvoj marinní fauny.

Pokračují, stratigraficky významné skupiny: graptoliti, konodonti, ramenonožci, trilobiti, marinní planktonu, mlži, hlavonožci, plži, korálnatci, stromatopory, různorepi, lilijice.

Novinky: štíři, mnohonožky, štítohlaví, pancířnatí a trnoplutví 


DEVON     400 - 350 mil. let

 ð  drift Gondwany k severu
 ð  klima velice teplé, dochází k periodickým klimatickým změnám, které souvisely s eustatickými pohyby oceánů (kolísání                 průměrné výšky hladiny moří)
 ð počátky variského (hercynského) vrásnění

Bouřlivé adaptivní radiace amonoidních hlavonožců a rybovitých obratlovců, odštěpení suchozemských živočichů (Tetrapoda), rozvoj suchozemského rostlinstva, které ovlivňuje svým celoplošným působením klima.

novinkyhmyz, pavouci, ryby - paprskoploutvé, dvojdyšné a lalokoploutvé, paryby, primitivní obojživelníci

rostliny: rhyniophyta, kapradiny, plavuně, přesličky, prvosemenné rostliny



KARBON      350 - 290 mil. let


 ð  vznik superkontinentu Pangea

 ð variské (hercynské) vrásnění

 ð typické sedimenty: uhelného vápence, kulm, černé uhlí 


novinky: suchozemští plži, švábi, primitivní plazi, cykasy, kordaiti a jehličnany  – začátek mesofytika



PERM           290 - 245 mil. let

Vznik Pangey a hercynid vede k vytváření klimatické bariéry ⇒ snižování teplotního gradientu, oteplování a aridizace klimatu (červené sedimenty, evapority), gondwanské kontinenty (zalednění).

Poslední fáze variské (hercynské) orogeneze - provázená projevy vulkanismu a plutonismu a zlomovou tektonikou.

Vymírají trilobiti, tabulátních a čtyřčetných korálů a někteří ostnokožci.

Radiace mechovek, mlžů, obojživelníků a plazů.

novinky: skupiny plazů, šestičetné koráli a nové skupiny hmyzu, jako např. brouci, motýli, jinanovité rostliny, cykasy.

Celková bilance: vymřelo v živočišné říši asi 77-96% druhů

Comments