Horniny

Podle způsobu vzniku rozdělujeme horniny:

1. VYVŘELÉ HORNINY - vznikají tuhnutím a krystalizací z magmatu; magma se tvoří ve svrchním plášti pod litosférou; obsahuje hlavně roztavené křemičitany a oxidy

- pronikáním k zemskému povrchu magma ochlazováním tuhne a vzniká tak vyvřelá hornina

hlubinné - vznikly ztuhnutím ve velké hloubce od zemským povrchem

- díky pomalému tuhnutí obsahují velká zrna minerálů = hlubinné vyvřeliny jsou hrubozrnné nebo středně zrnité

výlevné - vznikly ztuhnutím lávy na zemském povrchu nebo těsně pod ním

- většinou jemnozrnné horniny, minerály nejsou, většinou, pouhým okem rozeznatelné

- často obsahují dutinky nebo póry po úniku sopečných plynů

žilné - pravé a ložní žíly doprovázejí intrusivní tělesa

- mají porfyrickou strukturu, jemnozrnnější struktura matrix a často proudovou texturu

Bowenovo krystalizační schéma

Přehled vyvřelých hornin a jejich horninotvorných minerálů

2. SEDIMENTÁRNÍ (USAZENÉ) HORNINY

- vznikají na povrchu zemské kůry zvětráváním, přemísťováním a usazováním (sedimentací) starších hornin, chemickým srážením z roztoků či nepřímou činností organismů (např. nahromadění schránek uhynulých organismů aj.)

- vlivem nestejnoměrné rychlosti usazování částic vzniká vrstevnatost

podle způsobu vzniku dělíme sedimenty na:

        • úlomkovité

        • organogenní (biogenní)

        • chemogenní

ÚLOMKOVITÉ

    • úlomky horniny vznikají zvětráváním všech typů hornin (= vyvřelé, usazené a přeměněné)

    • úlomky mohou být transportovány z místa svého vzniku řekou, ledovcem, větrem a mořem

    • během přenosu do sebe jednotlivé úlomky narážejí, ohlazují se a zaoblují se - uložení vytříděného materiálu (po přenosu) - u některých hornin dochází ke zpevnění tmelem

    • dělí se podle velikosti úlomků a jestli jsou zpevněné x nezpevněné

ORGANOGENNÍ

    • zdrojem jsou odumřelá těla rostlin a živočichů nebo jejich části (např. zbytky schránek)

    • tyto horniny se ukládají na dnech močálů, jezer a moří

    • vápenec, hnědé a černé uhlí, ropa, zemní plyn

CHEMOGENNÍ, BIOGENNÍ

    • chemicky usazené horniny (chemogenní) vznikají vysrážením látek z různých roztoků na zemském povrchu

    • vypařením mořské vody z uzavřených mělkých zálivů v suchých oblastech vznikají solné uloženiny (evapority) – bohaté na minerály halit (kamenná sůl) a sádrovec

    • mohou vznikat i na souši vysrážením z minerálně bohatých pramenů – často urychlováno působením mikroorganismů (biogenní usazené horniny) – travertin, buližník

3. METAMORFOVANÉ (PŘEMĚNĚNÉ) HORNINY

- vznikají přeměnou starších hornin (sedimentárních, vyvřelých i přeměněných) = metamorfóza (fyzikálně - chemický proces)

- uplatňuje se vysoký tlak a vysoká teplota + působení chemických látek

- k přeměně dochází při vzniku hlubinných vyvřelin a během vrásnění

- přeměně mohou podléhat všechny druhy hornin - vyvřelé, usazené a již jednou přeměněné

- při přeměně se mění struktura hornin - minerály většinou znovu krystalizují do rovnoběžných pásů a hornina získává břidličnatost

Vznik přeměněných hornin

HORNINOVÝ CYKLUS

Výlevné vyvřeliny

andezit ryolit znělec

bazalt (čedič) - melafyr

Hlubinné vyvřeliny

dvojslídná žula granit (žula) granodiorit granitický porfyr

syenit

Žilné vyvřeliny

pegmatity

Metamorfované (přeměněné) horniny

amfibolit fylity, vpravo dole svor svor, vpravo fylity granulit

chloritová břidlice (hadec) kvarcit (křemenec) ortorula rula

Usazené horniny

arkóza břidlice diatomit jílovec

jílovité břidlice opuka