Kapraďorosty

říše: rostliny

podříše: vyšší rostliny

nadoddělení: kapraďorosty

oddělení: prutovky

plavuně

přesličky

kapradiny

první cévnaté rostliny, které v prvohorách osídlily souše
dosahovaly velkých rozměrů – stromovité plavuně, přesličky a kapradin
úhynem v bahně za nepřítomnosti kyslíku vzniklo černé uhlí

PRUTOVKY

téměř vyhynulé kapraďorosty
vidličnaté větvení stonku, nejsou u nich vyvinuty pravé listy a kořeny

PLAVUNĚ

lodyha nese drobné lístky
vidličnaté větvení
poléhavá lodyha, někdy vzpřímená – nese výtrusnice seskupené do výtrusných klasů
všechny plavuně jsou zákonem chráněné

Z.: plavuň vidlačka

PŘESLIČKY

nejznámější přesličkou je přeslička rolní
vytrvalá bylina, která vytváří dva typy lodyh:

– jarní článkovaná nezelená žlutohnědá lodyha – nese klas výtrusnic

– letní zelená lodyha s drobnými zelenými lístky

léčivá rostlina

Další zástupci: přeslička lesní, přeslička největší

KAPRADINY

V lesích mírného pásma rostou kapradiny převážně jako byliny, v tropických a subtropických oblastech však rostou i stromovité druhy, které svým vzhledem připomínají vymřelé stromovité kapradiny.

Mezi nejznámější druhy kapradin patří např. kapraď samec (Dryopteris filix – mas), který má ostěry typického ledvinitého tvaru oproti čárkovitým ostěrám dalšího druhu, kterým je papratka samičí (Athyrium filix – femina). Tyto dva druhy lidé spojovali v jeden. Bylo to v době neznalostí životního cyklu a tak tuto kapradinu považovali za samičí rostlinu od kapradě samce.

životní cyklus kapradiny (rodozměna):

Na rostlině vznikají výtrusy → uvolnění → vlhké prostředí → vyklíčí v prokel → na proklu se vytvoří samčí pohlavní orgány - pelatky a samičí pohlavní orgány - zárodečníky → pohlavní buňky → oplození → nová rostlina