Horniny

Podle způsobu vzniku rozdělujeme horniny:                                                                                                                                                         

1. VYVŘELÉ HORNINY - vznikají tuhnutím a krystalizací z magmatu; magma se tvoří ve svrchním plášti pod litosférou; obsahuje                                           hlavně roztavené křemičitany a oxidy 

                                        - pronikáním k zemskému povrchu magma ochlazováním tuhne a vzniká tak vyvřelá hornina

            hlubinné  - vznikly ztuhnutím ve velké hloubce od zemským povrchem

                            - díky pomalému tuhnutí obsahují velká zrna minerálů = hlubinné vyvřeliny jsou hrubozrnné nebo středně zrnité

            výlevné - vznikly ztuhnutím lávy na zemském povrchu nebo těsně pod ním

                         - většinou jemnozrnné horniny, minerály nejsou, většinou, pouhým okem rozeznatelné

                         - často obsahují dutinky nebo póry po úniku sopečných plynů 

             žilné - pravé a ložní žíly doprovázejí intrusivní tělesa

                      - mají porfyrickou strukturu, jemnozrnnější struktura matrix a  často proudovou textur

 2. SEDIMENTÁRNÍ (USAZENÉ) HORNINY 

•  vznikají na zemském povrchu za normálních teplot a tlaků

fáze vniku:

– zvětrávání (eroze)

– přenos (transport)

– uložení (sedimentace)

– zpevnění (diageneze)

Při zvětrávání dochází k mechanickému rozpadu a chemickému rozkladu všech typů hornin na zemském povrchu. Výsledkem jsou zvětraliny. Zvětralina je přenesena různými způsoby (např. řekou, ledovcem, větrem, gravitačními pohyby atd.) na jiné místo, kde se ukládá. V místě uložení přenesené zvětraliny vznikají vrstvy usazených hornin.

VRSTVA

•  ploché (deskovité) horninové těleso

•  vznikla stejným způsobem a je budována jedním typem horninového materiálu

•  tloušťka vrstvy = mocnost

•  vrstevní sled (souvrství) je soubor vrstev složených z různých vrstev usazených hornin

•  první se ukládá sypký a nezpevněný materiál  →  tlakem se stlačuje, ztrácí  přebytečnou vodu a zmenšují se póry v hornině  →  voda s rozpuštěnými  minerálními látkami proniká póry  →  vysráží se  → tmel (např. kalcit) – ten spojí veškeré nezpevněné částice = zpevnění

  podle způsobu vzniku dělíme sedimenty na:    

• • • • úlomkovité

      • organogenní (biogenní)

      • chemogenní  

 ÚLOMKOVITÉ

• • úlomky horniny vznikají zvětráváním všech typů hornin (= vyvřelé, usazené a přeměněné)

  • úlomky mohou být transportovány z místa svého vzniku řekou, ledovcem, větrem a mořem

  • během přenosu do sebe jednotlivé úlomky narážejí, ohlazují se a zaoblují se  - uložení vytříděného materiálu (po přenosu) - u některých hornin dochází ke zpevnění tmelem 

  • dělí se podle velikosti úlomků a jestli jsou zpevněné x nezpevněné

ORGANOGENNÍ

• • zdrojem jsou odumřelá těla rostlin a živočichů nebo jejich části (např. zbytky schránek)

  • tyto horniny se ukládají na dnech močálů, jezer a moří

  • vápenec, hnědé a černé uhlí, ropa, zemní plyn

CHEMOGENNÍ, BIOGENNÍ    

• • chemicky usazené horniny (chemogenní) vznikají vysrážením látek z různých roztoků na zemském povrchu

  • vypařením mořské vody z uzavřených mělkých zálivů v suchých oblastech vznikají solné uloženiny (evapority) – bohaté na minerály halit (kamenná sůl) a sádrovec

  • mohou vznikat i na souši vysrážením z minerálně bohatých pramenů – často urychlováno působením mikroorganismů (biogenní usazené horniny) – travertin, buližník

3. METAMORFOVANÉ (PŘEMĚNĚNÉ) HORNINY

- vznikají přeměnou starších hornin (sedimentárních, vyvřelých i přeměněných) = metamorfóza (fyzikálně - chemický proces)

- uplatňuje se vysoký tlak a vysoká teplota + působení chemických látek  

- k přeměně dochází při vzniku hlubinných vyvřelin a během vrásnění

- přeměně mohou podléhat všechny druhy hornin - vyvřelé, usazené a již jednou přeměněné

- při přeměně se mění struktura hornin - minerály většinou znovu krystalizují do rovnoběžných pásů a hornina získává  břidličnatost 

způsoby přeměny hornin

•  kontaktní metamorfóza – dochází ke styku hornin s horkým magmatem. Horniny reagují na vysokou teplotu a vytvářejí nové a stabilní minerály

– spojováno s magmatickou a vulkanickou činností

•  regionální metamorfóza – výrazně se uplatňuje teplo a tlak

– postihuje velké oblasti a je spojená především s metamorfózou hornin během vzniku pásemných pohoří (vrásnění) v oblastech podsouvání litosférických desek

Výlevné vyvřeliny

andezit                                                ryolit                                                   znělec  

                                                                                                   bazalt (čedič) - melafyr

Hlubinné vyvřeliny

           dvojslídná žula                                        granit (žula)                                       granodiorit                                         granitický porfyr

syenit

Žilné vyvřeliny

pegmatity

Metamorfované (přeměněné) horniny

                         amfibolit                            fylity, vpravo dole svor                          svor, vpravo fylity                                           granulit

      chloritová břidlice (hadec)                      kvarcit (křemenec)                                ortorula                                                             rula

Usazené horniny

                         arkóza                                       břidlice                                                    diatomit                                              jílovec

                                                                        jílovité břidlice                                           opuka