Magmatická a sopečná činnost
magmatismus = procesy spojené se vznikem, pohybem a tuhnutím magmatu
utuhnutím magmatu pod povrchem vznikají hlubinné vyvřelé horniny - vytvářejí rozsáhlá tělesa (především žuly) = plutony
tělesa menších rozměrů = masívy
magma obsahuje fluidní (tekuté) látky, které rozpouští další okolní horniny a vzniká silně zahřátý minerální roztok - tento roztok (kapalný nebo plynný) se pak volně pohybuje horninami - po ochlazení roztoku dochází k vysrážení rozpuštěných minerálů v puklinách a trhlinách hornin a vznikají rudní žíly
vulkanismus = sopečná činnost
= proces související s pronikáním magmatu na zemský povrch v podobě lávy
= povrchová magmatická aktivita, tj. výlevy lávy (extruze), exploze par a plynů, výrony (efuze) horkých par a pramenů termálních vod
magma vzniká v magmatickém krbu , na povrch je přiváděno sopouchem
pohyby magmatu v magmatickém krbu = vznik menších zemětřesení
sopka (vulkán) je místem, kde se láva dostává na povrch výlevem nebo výbuchem
má kuželovitý tvar - skládá se z:
sopečný kužel
sopečný komín (sopouch)
kráter
Sopečný komín slouží jako přívodní kanál pro magma a spojuje magmatický krb a kráter sopky, ze kterého láva vytéká na zemský povrch. V magmatickém krbu se shromažďuje horké magma a plyny. Aktivní sopky nalézáme nejčastěji v oblastech kontaktu litosférických desek, tedy v místech středooceánských a kontinentálních riftů a v místech podsouvání litosférických desek.
Při výbuchu sopky se nejprve uvolní velké množství sopečného prachu a popela (sopečný tuf) a poté dochází k výlevu lávy.
Láva teče ve formě lávových proudů po svahu sopky. Tuhnutím lávy vznikají výlevné vyvřelé horniny. Rychlým ochlazením lávy vznikají sopečná skla (obsidián). V místech středooceánských hřbetů se láva vylévá na dno oceánů. Při styku s vodou láva rychle tuhne do typických bochníkovitých (polštářovitých) útvarů (pillow lávy).
Další projevy sopečné činnosti jsou výrony horkých pramenů, plynů a gejzírů. Horké prameny mají teplotu od 20°C do 100°C a vznikají "ohřátím" srážkové vody v hlubší části Země. Mají bohaté minerální složení a často léčivé účinky (např. vřídlo v Karlových Varech). Ochlazením horkých plynů a par na svazích sopky vzniká síra. Gejzíry jsou výrony horké vody prosycené CO2, které se uvolňují v pravidelných intervalech (Island, Nový Zéland, USA).
Typy vulkanismu: - efuzivní - výlevy láv
- extruzivní (výbušný) - + pyroklastický materiál (sopečný popel, pumy aj.)
Typy láv:
balvanitá láva – vysoce viskózní (hutná, málo tekutá)), kyselé a středně kyselé horniny, lávové proudy krátké a relativně vysoké utuhlá láva na povrchu puká v kry a balvany, rychlost cca X km/h
provazovitá láva – nízká viskozita, bazické (zásadité) horniny, lávové proudy úzké, tenké a značně dlouhé, lávové příkrovy (15-30km/h)
plateaubazalty – rozsáhlé deskovité výlevy
pyroklastický materiál - nezpevněná pyroklastika = tufy (sopečný popel, lapilli = sopečný písek, sopečné pumy, balvany), druhotně (sekundárně) vznikají tzv. tufity
sopečná skla - vznikají prudkým ochlazením lávy na zemském povrchu (např. při subakvatickém výlevu), nestačí krystalizovat, (obsidián, pemza)
Sopky (vulkány)
tvar závisí na chemickém složení lávy a jejích geologických vlastnostech (viskozitě, obsahu par a plynů)
štítové sopky - ploché, plošně rozsáhlé sopky, tvořené nízce viskózními, často provazovými lávami (bazalty); má širokou základnu a mírné svahy.
vytlačené kupy - typické pro vysoce viskózní lávy, kyselé a středně kyselé horniny (ryolity, andezity)
stratovulkány (smíšená sopka) - střídají se lávové proudy s vrstvami pyroklastik, typické pro středně kyselé horniny (andezity); běžně se vyskytují nad subdukčními zónami v nichž se jedna deska podsouvá pod druhou; strmé svahy
sypané kužele - vznikají pří extruzivním vulkanismu, tvořeny pyroklastickým materiálem
explozivní sopky (maary, výbuchová hrdla) - nálevkovité krátery obklopené valem pyroklastik
kaldery - vznikají propadem vrcholu sopky po vyčerpání magmatického rezervoáru nebo rozmetáním během exploze