Geologická činnost podzemní vody

Voda vyskytující se pod zemským povrchem se nazývá podzemní voda. Část srážkové vody se vsakuje pod zemský povrch, kde proniká póry do půdy, přes propustné horniny (např. písek, štěrk, vápence) a jejich puklinami v horninách. Vlivem gravitace podzemní voda "teče" směrem dolů než narazí na nepropustné horniny - izolátory (např. jíl, jílovce).

V nadloží izolátorů se voda hromadí a vzniká tzv. zvodnělá vrstva.

Hladina podzemní vody je myšlená hladina vody v propustné hornině, která je nestálá a silně ovlivněná vydatností srážek, reliéfem a blízkostí vodních ploch a toků. Při prosakování srážkové vody horninami se tato voda obohacuje o minerální látky a vzniká minerální voda. Zpětně může dojít až k vysrážení minerálních látek a mohou tak vznikat chemogenní usazené horniny (např. travertiny, buližníky).

V hlubších partiích Země nebo ve vulkanicky aktivních oblastech dochází k ohřívání podzemní vody. Vznikají tak termální vody (např. vřídlo Karlovy Vary, Piešťany, Rajecké Teplice - Slovensko). Místo, kde se podzemní voda dostává přirozeně na povrch, se nazývá pramen. Prameny leží v údolích nebo ve svazích. Vznik pramenů podmiňuje geologická stavba a tektonická struktura dané oblasti.

Zdroje:

buližník - PD

travertin - autor: Ustill, licence CC BY-SA