všechny horniny a minerály se vlivem působení vnějších geologických jevů (činitelů) na zemském povrchu postupně rozpadají a rozkládají = zvětrávají.
ZVĚTRÁVÁNÍ:
mechanické
chemické
při mechanickém zvětrávání nedochází ke změnám ve složení hornin a minerálů. Hlavní příčinou jsou objemové změny způsobené opakovaným zahříváním a ochlazováním hornin nebo zamrzáním a rozmrzáním vody uvnitř horniny.
během chemického zvětrávání dochází ke změnám ve složení hornin a minerálů. V důsledku působení chemických činidel (voda, kyslík, oxid uhličitý,...) za vyšší teploty dochází k intenzivnímu rozpouštění minerálů a hornin. Může také dojít k hydrataci nebo oxidaci hornin a minerálů (např. rozkladem živců vzniká kaolinit, pyrit se oxiduje na limonit, ...). V tropických oblastech je chemické zvětrávání nejintenzivnější díky vysoké teplotě a vysokému množství srážek. Horniny v tropech zvětrávají do hloubky desítek kilometrů. V mírném pásu horniny zvětrávají jen do hloubky 1 - 2 m.
Procesu zvětrávání intenzivně pomáhají i živé organismy. Rostliny svými kořeny mechanicky rozrušují horniny a zároveň vylučují do okolí chemické látky, které rozpouštějí okolní minerály a horniny v půdě. Podobně rozrušují horniny na mořském pobřeží vrtaví měkkýši. Výsledkem procesu zvětrávání je zvětralina, která pokrývá velkou část zemského povrchu a je nezbytným podkladem pro vznik půdy. Jsou přemísťovány přírodními silami a za vhodných podmínek dochází k jejich usazování do vrstev a vznikají z nich usazené horniny = sedimenty.